Český porcelán v domácnostech

Výroba porcelánu má v Česku dlouhou tradici výroby, ale pyšní se také dobrým jménem v zahraničí.

 

Díky zásobám kvalitního kaolínu v severozápadních Čechách bylo logické, že se výrobou porcelánu proslavily právě Karlovy Vary. Karlovarský porcelán platí dnes za světový pojem, jenž je oceňován pro svoji kvalitu, ale také pro jedinečnost tvarů výrobků.

Příběh porcelánu

Základními surovinami pro výrobu porcelánu jsou kaolín, oxid křemičitý a živec. Ty se nejdříve rozemelou a smíchají s vodou. Vzniklá směs se tvaruje buď lisováním, nebo se lije do sádrových forem. Forma je hlavní pracovní nástroj při výrobě porcelánového zboží a slouží k opakované výrobě stejného výrobku. Vzhledem k tomu, že se sádrové formy skládají z více dílů, jsou na výrobcích vyjmutých z forem patrné spáry, které vznikají v místě kontaktu jednotlivých dílů formy.

Po vysušení na vzduchu se výrobky vypalují asi 24 hodin v peci při maximální teplotě 980 °C. Vypalování slouží především ke zpevnění výrobků. V průběhu celého procesu zastává zcela nenahraditelnou úlohu podíl ruční výroby. Každý kus vždy projde rukama minimálně patnácti lidí.

Jako další krok přichází na řadu glazura, jež slouží k vytvoření dokonale hladkého povrchu porcelánového výrobku. Glazura se skládá ze stejných surovin, z nichž se vyrábí samotný porcelán, pouze jsou smíchány v jiném poměru. Glazované výrobky se opět vypalují, tentokrát při teplotě cca 1400 °C po dobu zhruba šesti hodin. Během této doby dochází k tepelně-chemickým pochodům v porcelánové hmotě, ke slinutí střepu a k dalšímu zpevnění výrobku. Aby glazura nepopraskala, nechává se polotovar pozvolna vychladnout.

Nakonec se karlovarský porcelán zdobí: buď keramickými obtisky, malováním na porcelánový střep, nebo stříkáním keramické barvy na výrobek. Každý výrobek průběžně prochází několika kontrolami kvality. Pokud si tedy koupíte pravý karlovarský porcelán, máte jistotu, že jste si pořídili opravdu vynikající a poctivý výrobek.

Z Varů do světa

Tradice a láska k řemeslu se potkávají v karlovarské porcelánce Thun, jejíž kořeny sahají až do roku 1794. Jde o jednoho z největších českých výrobců porcelánu. V současné době se firma s třemi výrobními závody zabývá především výrobou užitkového a hotelového porcelánu. Jejím cílem je především praktičnost výrobků. V minulém roce se v Thunu vyrobily a prodaly porcelánové výrobky o celkové hmotnosti přesahující 4300 tun v hodnotě přes 400 milionů korun. Většinu výrobků Thun vyváží. Karlovarský porcelán má úspěch ve Švédsku, v Německu, Řecku, ale také mimo Evropu, například v Egyptě.

Thun si zachovává vztah ke staletím tradice, přitom ale neustále přichází s inovativními přístupy. Pravidelně se účastní mezinárodních veletrhů a prezentuje český porcelán ve světě. Společnost dává také příležitost mladým designérům, kterým zajišťuje stáže nebo praxi ve výrobě. Mladí umělci, kteří se prací s porcelánem zabývají, dokazují, že tento tradiční materiál nabízí nekonečné možnosti a prostor pro kreativitu designérů.

Talent a kreativita

Designérka Martina Žílová absolvovala Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí na Labem a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Její tvorba se zaměřuje na autorský porcelán. V roce 2014 byla ohodnocena Studentským designem a vybraná do Talents Ambiente Messe Frankfurt. V současnosti tvoří autorský porcelán v Praze na Vinohradech ve studiu Shit Happens and shop, kterého je součástí.

Tradičně netradiční

Ateliér Jiřího Pelcla patří k předním designérským studiím v České republice. Jiří Pelcl přednáší na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde dříve působil také jako rektor. Vedle praktické činnosti se zabývá teorií designu, publikuje a pohostinsky přednáší na domácích a zahraničních vysokých školách (Rietveld Academy Amsterdam, University of California Berkeley, RCA Londýn, Yale University, ENSDI Paříž, SCIARCH Los Angeles). Realizoval řadu interiérů prestižních objektů (interiéry pro prezidenta Václava Havla na Pražském hradě, velvyslanectví v Římě, Pretorii, Český dům v Malmö a jiné). V roce 2006 získal Národní cenu za design, cenu Form 2006 v Německu, cenu Design Plus 2007 v Německu, cenu Czech Grand Design pro designéra roku 2007. Jeho práce jsou zastoupeny ve sbírkách designu Národní galerie v Praze, Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Moravské galerie v Brně, v Die Neue Sammlung v Mnichově, v Museum für Gestaltung v Curychu, ve Swedish Glassmuseum ve Smalands, v Museum of Applied Arts ve Frankfurtu.

Originalita v každém kousku

Designové studio Qubus založil v roce 2002 Jakub Berdych společně s Maximem Velčovským. Pod značkou Qubus vzniká celá řada prací, ucelených kolekcí a produktů, dnes typických pro jejich tvorbu a rukopis. Společně se podílejí na budování značky a na jejím přesahu za hranice Čech. Studio se také zaměřuje na realizace v oblasti interiéru, architektury a grafického designu. Tradiční český porcelán si v jejich tvorbě, plné originálních a netradičních designů a konceptů, uchovává nezastupitelné místo.

Omyl jménem cibulák

Tento typický český vzor znázorňuje rostlinné motivy s východiskem východoasijské filozofie, přizpůsobené evropské kultuře. Alespoň takto jej popisuje jeho tvůrce Johan Kretschmar, který s ním přišel v roce 1729. Název cibulový vzor vznikl vlastně omylem. Lidé totiž chybně pokládali znázorněná granátová jablíčka za cibulky. Název se rychle rozšířil, i přesto, že celý dekor nemá s cibulí zhola nic společného.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *