Naděje českého designu

Filip Gottschalk z ČVUT si letos v únoru převzal regionální ocenění za nejlepší projekt z České republiky, jímž zabodoval ve druhém ročníku INSPIRELI AWARDS, největší mezinárodní soutěže mladých architektů a designérů do 35 let. Na špici nadějných českých tvůrců ho katapultoval návrh Rodinného domu Lobendava.

Filip sice v současné době studuje obor Architektura a stavitelství na Fakultě stavební ČVUT v Praze, ale už od roku 2015 průběžně spolupracuje s architektem Vladimírem Gleichem. Má za sebou praxi ve firmě Jakub Cigler Architekti, aktuálně pracuje v architektonické kanceláři AI DESIGN u U Evy Jiřičné a Petra Vágnera, což je pro něho – jak říká – tak trochu splněný sen. Přes tyto zjevné úspěchy, jichž ve svých čtyřiadvaceti letech zatím dosáhl, je stále skromný: svou tvorbu dává do uvozovek a tvrdí, že je ještě brzo na to ji nějak charakterizovat. „Většinou se snažím, aby mé návrhy nejen dispozičně a konstrukčně fungovaly, ale aby také měly jakousi myšlenku, aby forma či idea vycházela z charakteru lokality, její historie, funkce konkrétní stavby a podobně“, vysvětluje. Což se mu – soudě podle jeho dosavadních projektů – skutečně daří. Při práci na návrzích mu určitě pomáhá fakt, že ho na gymnáziu hodně bavila matematika, dokonce se chvíli rozhodoval mezi studiem architektury a matematicko-fyzikální fakulty. Je milovníkem Rudolfina, jak kvůli jeho ikonické budově, tak i díky tamní galerii a koncertům České filharmonie. Velmi zručný mladík také rád vyrábí (prý vcelku jakékoli) věci, momentálně například z nějakého důvodu „ujíždí“ na šití motýlků. Ze sportů ho Kromě plavání a squashe ho baví hlavně lyžování, které dokonce dříve dělal závodně.

Bytový dům v ulici Generála Píky (2014)

Šestipodlažní objekt, navržený pro proluku v pražských Dejvicích, svým konceptem odráží název lokality. Forma fasádních stínicích prvků postranních bytů (2+kk a 3+kk) totiž vychází z tva¬ru vnitřku hlavně zbraně, symbolizující Píkovu vojenskou činnost. Jeho diplomatická funkce je pak reprezentována kontrastním skleněným hranolem, prostupujícím mezi „vojenskými“ bloky, který ukrývá garsoniéru a dva mezonety. Obývací pokoje postranních bytů se vstupem do lodžií jsou orientovány do klidného vnitrobloku s výhledem do zeleně. V prvním nadzemním podlaží se nachází vstup, prostor pro umístění popelnic, místnost pro úschovu kočárků, sklepní kóje, technické zázemí, prostor pro komerční využití, průjezd do vnitrobloku a vjezd do podzemní garáže.

Pavilon slonů pro ZOO Praha (2014/2015)

Tvar budovy prozrazuje inspiraci historickou architekturou Srí Lanky, zjednodušený základní tvar srílanských stúp vytváří část sféry. Ta je pak roztržena na dvě části, z nichž jedna je následně zmenšena. Segmenty jsou propojeny trojúhelníkovými membránami, zintenzivňujícími efekt rozdvojení. Kontrast s reflexivní skleněnou fasádou v oblasti „řezu“ tvoří ocelová konstrukce a matné ETFE folie, použité k realizaci sféry. Součástí budovy je restaurace ve vstupním podlaží, s terasou se skleněnou podlahou, vykonzolovanou nad prostor sloního výběhu. Stejný výhled nabízí i „občerstvovna“, kde si návštěvníci mohou sníst vlastní přinesenou svačinu, užít si ho mohou rovněž z patia v suterénu. Ze vstupní haly lze pokračovat i do skleněného tunelu akvária, umístěného uvnitř mostu, který propojuje pavilony slonů a žiraf. O patro níž jsou místnosti s podvodním výhledem do bazénů ve výbězích.

Kulturní a komunitní centrum Changsha (2015)

Projekt, nacházející se v Čchang-še, hlavním městě Čínské provincie Chu-nan, byl navržen jako rozsáhlá, ale klidná stavba, jejíž základní tvar je odvozen od symbolu Jin a Jang. Představuje spojení moderní organické formy a konstrukce s historickými aspekty původní zástavby, na niž navazuje. Fascinující chaotičnost umístění starých domů je reprezentována skleněnými plochami o různé velikosti a tloušťce, použitými na exteriérovou fasádu vnitrobloku. Hloubka stavby se přitom proměňuje v kontextu s potřebami provozu. Dominantou projektu je knihovna, jejíž štít brání návštěvníkům v pohledu na nevzhlednou výškovou stavbu jižně od komplexu. Různorodá, organicky tvarovaná podlaží jsou konstrukčně oddělená od střechy a fasády. Prostorná a vzdušná centrální část knihovny je shora přirozeně osvětlována kruhovým střešním oknem, které je dalším odkazem na spojení starého s novým a na symbol Jin a Jang. V nejvyšším patře se nachází menší, intimnější a hravější prostor se sítí nataženou ve výšce patnáct metrů, v níž si odvážnější návštěvníci mohou tiše číst a relaxovat. Západně od knihovny stavba graduje rozhlednou s výhledem na řeku, historickou uličku a školu. Severní část komplexu obsahuje kavárnu s venkovním dvorkem, obchody a galerii. Východní blok prořezávají čtyři uličky, navazující na historické komunikace. V těchto „řezech“ se v prvním podlaží nacházejí dvě studovny a konferenční místnost. Prostory galerie v další úrovni vzájemně propojují prosklené lávky.

Rodinný dům Lobendava (2016)

Objekt navržený pro spisovatele a jeho rodinu, manželku klavíristku a dvě děti, je situován na svažitý zalesněný pozemek bývalého syenitového lomu nedaleko nejsevernější obce České Republiky, v blízkosti hranic s Německem. Na jedinečnost této lokality reaguje tvarem a umístěním tak, aby maximalizoval potřebný komfort i unikátní výhled do krajiny. Rozbití hmoty stavby na několik menších částí ostrých tvarů je inspirováno těžbou a strukturou kamene, jehož barva a textura se odráží v dekoru fasádních desek. Dům je v podstatě jakousi soustavou tubusů, směřujících k výhledu do krajiny, který je v interiéru perspektivně podpořen obkladem z hladkých hoblovaných prken. Víceúrovňovost budovy, částečně zapuštěné do terénu, zase reflektuje výškově kolísající pozemek. Stavba přirozeně srůstá s krajinou, aniž by na ni měla negativní dopad.

Revitalizace areálu Cvernovka (2017)

Původníbudova přádelny je jedním z hlavních kompozičních bodů území a symbolem této části Bratislavy. Návrh rekonstrukce se proto snaží citlivě zdůraznit estetické hodnoty stávajících industriálních konstrukčních prvků v podobě originálních ocelových sloupů nesoucích klenby. Vytvořením atria uprostřed stavby projekt zároveň umožňuje vnímat tyto estetické hodnoty novým způsobem napříč patry, a to i díky možnosti posezení na rozsáhlých schodech. Sever atria nabízí pohled do šikmého tunelu, jenž vznikl vzájemným posunem prostupů v podlahách severní části budovy.

Přízemí kromě pronajímatelných komerčních prostor, restaurace a skladů zahrnuje také galerii, částečně procházející i do přilehlé budovy bývalé silocentrály. Druhé nadzemní podlaží přádelny posloužilo k umístění takzvaného Coworkingu s různě velkými kancelářemi či samostatnými stoly, nebo jen místy na schodech s heslem na WI-FI. Do třetí a čtvrté úrovně jsou situovány komfortnější kancelářské kapacity s vlastním zázemím.

Revitalizace části areálu ČVUT FSV Praha (2017)

Návrh spočívá v soustavě šesti buněk, sloužících studentům a zaměstnancům fakulty k soukromějším studijním a pracovním účelům, ke konzultacím či k poradám. Kromě svítidel, zásuvek a elektrického přímotopu jsou prostory vybaveny mobilním stolem, který umožňuje rychle a jednoduše měnit dispozici mezi zvolenými režimy. Forma buněk vychází z tvaru mozku, symbolu myšlení a vědění. Tvoří je železobetonové desky a stěny, stojící na ocelobetonovém sloupu s ocelovými vzpěrami, kolem něhož je napnuta nerezová síť s jemným členěním. K zastřešení byla použita ocelová konstrukce v kombinaci s pneumatickými polštáři z etfe folie. Buňky jsou přístupné přes lávku, s níž jsou spojeny můstky z nerezové sítě a ocelových lan, která staticky působí jako lanový nosník. Textilní membrána, uchycená na sloupech lávky, zajišťuje stínění. Nad centrálním prostorem, který vznikl zatočením lávky, se rozpíná síť, v níž lze vleže odpočívat.

Celosvětová internetová sociální síť Inspireli propojuje architekty, designéry, výrobce, odborníky z IT, marketingu i obchodu i všechny zájemce o architekturu a design. Tento originální český projekt, který vznikl v České republice, je prvním svého druhu a přes své krátké trvání má už tisíce nadšených příznivců z celého světa. Byl také jedním z posledních počinů uznávaného architekta Bořka Šípka, který se podílel na jeho koncepci a realizaci. Z jeho autorské dílny rovněž pochází putovní pohár soutěže Wings to the Future.
Inspireli Awards je největší mezinárodní architektonická soutěž pro talentované studenty a mladé absolventy, zaměřená na originalitu, inovace, nový pohled na svět a vize do budoucna. Její účastníci přihlašují své projekty v kategoriích Koncept (koncepční práce) a Realizace. Odborná porota, složená z architektů z 39 zemí, v letošním druhém ročníku vybírala z 1051 přihlášených projektů, předsedou poroty byl český architekt Otto Dvořák. Generálním partnerem projektu Inspireli je česká společnost Technistone, výrobce tvrzeného kamene s všestranným použitím v architektuře a interiérovém designu.

text: Alena Müllerová, foto archiv: Filip Gottschalk, Inspireli a Technistone

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *