Sklo dodá interiéru nejen křehkost a krásu

Dekorativnost a dokonalá funkčnost jsou vlastnosti, které ze skla dělají velmi univerzálně použitelný materiál. Do obytného prostoru se dostává prostřednictvím řady efektních a efektivních prvků s různorodým určením.

Původně byla role skla spíše dekorativní a užitná: objevovalo se zejména ve formě drobných doplňků a nádobí. Dnes ale v důsledku své tvarové a barevné variability i zásluhou technických parametrů a kompatibility s ostatními materiály (například kámen, kov, dřevo v různých podobách, ale také kůže) jeho účast na finálním vzhledu interiéru roste. A to dokonce do té míry, ze patří ke stěžejním výrazovým prvkům.

Atmosféra a funkčnost

Je zdrojem nadčasovosti, lehkosti, vzdušnosti a transparentnosti prostoru, který přičiněním skla v různé podobě získává rovněž potřebnou optickou velkorysost. S jeho pomocí tak lze účinně modifikovat dispoziční řešení, jednotlivé místnosti, prostory a zóny citlivě rozdělit, přepažit, nebo naopak propojit. Možností jeho individualizace, podstatně rozšířených také díky novým technologickým postupům výroby a povrchových úprav, tak pochopitelně rádi a naplno využívají návrháři a výrobci. Ať už jde o příčky, obklady stěn, dveře, nábytek, schodiště, zábradlí, výtahy, svítidla a další doplňky. Jako hlavní i vedlejší hrdina se sklo objevuje v roli tvůrce rozdílné atmosféry obytného prostředí, a jakoby mimochodem uplatňuje svou mnohotvárnou funkčnost, spojenou s elegancí. Speciální metody, například kalení, spékání, zatavování a spojování různých vrstev, stejně jako potahování fóliemi, mu navíc dodávají tolik ceněnou odolnost, z níž pramení bezpečnost materiálu, ze stejných postupů vycházejí také dekorativní efekty.

Čiré, barevné i dekorované

Velký podíl v realizacích má především takzvané float, neboli čiré sklo. To je však možné na povrchu různě modifikovat a dekorovat, například pískováním, gravírováním, stejně jako leptáním s pomocí různých motivů. Zajímavé efekty má v interiéru také uplatnění celoplošně průhledného nebo průsvitného materiálu planibel, probarveného ve hmotě. Výrazným prvkem interiéru je pak takzvané grafosklo, jehož kreativita vychází z kombinace základu s bezpečnostní fólií a dekorem v podobě libovolné grafiky, fotografie, textilie, vzorovaných papírů, přírodnin, plátků dýhy, plechu a podobně. Ze způsobů využití vycházejí také technické vlastnosti konkrétního skla, a to především z pohledu jeho tloušťky a bezpečnostních parametrů. Například zatímco pro výplně dveří se osvědčilo jednovrstvý kalený materiál o síle 8 mm, celoskleněné křídlo si už vyžádá tloušťku o milimetr větší. Pro obklad stěn stačí šestimilimetrová síla, ovšem velkoplošná příčka či stěna už potřebuje kalený materiál 10 mm. U podlahy či schodiště sáhněte například po laminovaném kaleném sklu o tloušťce 10, 12 nebo 16 mm. Také u nábytku je nutné, aby svými ergonomickými parametry, konstrukcí a funkčností odpovídal bezpečnostním požadavkům, tedy především odolností vůči zátěži, vyplývající z běžného užívání. Údržbu a hygienu skleněných prvků pak usnadňují moderně řešené povrchy, například s pomocí nanolaků.

Nejznámější způsoby zpracování skla

Kromě tradičního foukání se při výrobě skleněných prvků, vhodných do interiéru, užívá rovněž tažení, odlévání či ohýbání podle forem. V závislosti na chemické nebo mechanické úpravě pak vzniká variabilní barevnost či struktura povrchu, teplo zase působí na výslednou odolnost materiálu vůči poškození lomem či poškrábáním. Pevnost a pružnost sklo získává díky vrstvení.

Text: redakce -ll-, foto: J.A.P., Sapeli, À la Maison, JV Pohoda, Triplex, Fanexim, MIJA-Therm

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *